Örebro

Cestou ze Stockholmu jsme se stavili i v Örebro. Prý hodně průmyslové město, centrum švédského ocelářství, říkala paní průvodkyně. Normálně kecala!
Nádherné historické centrum s vodním hradem, parky a mnoha vypiplanými budovami kolem. Korunu (zde tedy švédskou) všemu ale nasazují nejroztodivnější moderněsochařské instalace v těch nějnečekanějších provedeních a nějnečekanějších místech. Od auta naplněného po střechu valounovitými kameny na trávě v parku, polopotopeného letadélka švédských leteckých sil v rybníku u hradu, tuleňů vyhřívajících se na molu půjčovny loděk, lehce morbidními bílými sochami odpočívajících světloplachých teenagerů v přesně životních velikostech i pozicích na lavičkách, zídkách i na chodníku opřenými o kandelábr, přes "odloženou" svatební postel s nebesy na hladině vodního kanálu. Záclonky jí povlávavaly ve větru a rousaly se ve vodě. Absolutním vrcholem byla ale právě dokončovaná šindelová megaskulptura zajíce, dobře 15 metrů vysoká, na náměstí před kostelem. Tak to byla vážně síla...! A nejen pro tu obří velikost. On ten zajíc ležel v takové zvláštní pozici. Když jsme ho v úžasu obešli dokola, ukázalo se, že jde jistojistě o zaječici. Myslím, že se pan farář odvedle musí v jednom kuse křižovat...