Jak mávnutím kouzelného proutku se přejezdem hranice změnila i krajina. Monotónní plácku Švédska vystřídaly překrásné norské kopečky.
Po příjezdu do hamarského hotelu byl večer ještě seversky mlád. Aby ne, když oficiální údaj pro dnešek a zdejšek zní: slunce zapadá ve 22:52 a vychází ve 3:41. A to se ještě posuneme kousek dál na sever. Co tam se bude dít, to nevím... Vyrážíme tedy do mladého podvečera, či spíše odpoledne za nějakým tím úlovkem. Hotel tentokrát umístěn nic moc (tj. v okolí žádná krabička není), tak nás čekají 3 km tam a něco podobného i zpátky. Stíháme to krásně za sluníčka a nalézáme i dva kozáky. Norský kozáky...
Žádné komentáře:
Okomentovat