Centrum s vířivkou, saunou a parou. I sauna byla prosklená a s výhledem. Jen u páry to jaksi nešlo, zato ale byla v kosmickém provedení. Hned po příchodu nás tu vítal jediný relaxující se návštěvník - ukecaný přátelský Nor, který s námi pak dvě hodiny bez přestání brebentil lámanou angličtinou o všem možném nejdřív ve vířivce, po úplném zvarhánkovatění kůže pak v páře, po uvaření v ní pak v ledovém saunovém bazénku a nakonec ve finské sauně. Probrali jsme úplně všechno, od hrubého domácího produktu Norska přes sociální politiku, základní vojenskou službu tam i u nás, klimatické poměry všech částí Norska, Čech a většiny Evropy až po morálněvolní vlastnosti jeho manželky a intimní detaily jejího rození. To vše jsme se smíchem probírali a celou tu dobu se bez přestání kochali těmi excelentními panoramaty, která neměla obdoby.
Na závěr té pohody jsem si s Norem přesrdečně potřásal asi deset minut rukou a vyměnil pár zdvořilostních frází. Tím mu došlo, že neví jak se jmenuju. Na dotaz odpovídám - "Erik". "Eny...?" přitakává Nor. "Ne ne, Erik". Opakuji ještě dvakrát a nechápu, že mi nerozumí jméno, co tu na severu Evropy nosí dva králové že tří. Tak mu pomáhám a vysvětluji, že jde přece o normálního, u nich zcela běžného, více než v Předlicích frekventovaného Erika. Jo ahaaa, "Eeeejchrchryyk", rozzáří se mu šťastně oči, že konečně pochopil, že jsem právem jeho velkej kamarád.
A pak že jsou Norové studení čumáci...
Žádné komentáře:
Okomentovat